Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Městys Boleradice
MěstysBoleradice

Antonín Kolek

Antonín Kolek

Je mnoho osobností, které zanechali stopu v našem kraji a jejichž život a dílo by bylo dobré si čas od času připomenout.

Malíř pokojů, učitel, fejetonista, ale především vynikající autor historických románů. Řeč je samozřejmě o rodákovi z Bohumilic, panu Antonínu Kolkovi. Narodil se 8. července 1895 v písmácké rodině. Jeho otec byl nadaným malířem milujícím literaturu, matka pocházející z Klobouk zase dobrou zpěvačkou a znalkyní lidových zvyků a krojů.

Kolek navštěvoval školu v Bohumilicích a poté v Kloboukách, kde byly znatelné stopy po bratřích Mrštících i po Herbenovi. Po škole se však kvůli nedostatku financí v rodině vyučil malířem pokojů. Od roku 1913 studoval učitelství na katolickém učitelském ústavu v Praze – Bubenči, nicméně brzy začala 1. světová válka a Kolek v srpnu 1916 narukoval na haličskou frontu a poté do Karpat na italskou frontu. Složil válečnou maturitu a po válce začal pracovat jako učitel. Působil v Charvatské Nové Vsi, ve Ždánicích, ve Zlechově a v Mokré, natrvalo se usadil až v Rosicích.

Již jako student se Kolek učil středověkou i dnešní němčinu, latinu, starou češtinu, polštinu a francouzštinu. To mu umožnilo osobní studium různých pramenů, které byly nejdůležitějšími podklady jeho práce. Právě obrovský důraz kladený na fakta činí jeho díla zcela věrohodná.
Roku 1930 vyšel v Moravském kole spisovatelů významný Kolkův historický román O klíče markrabství. 1971 titul vyšel znovu, ale již jen v malém nákladu a už za protektorátu kniha byla spolu s dalšími tituly vyloučena z obecních knihoven. Za 2. světové války vznikla kniha Proti nim (Proti národu německému) obsahující 3 díly: Před bouří, Povstání a Opuštěná země. Kniha byla vydána opět až roku 1971.

Antonín Kolek se věnoval nejen tvorbě historických románů, ale i různým článkům, obrázkům, črtám. Sbíral lidové poutní písně a svým dílem pravidelně přispíval do mnoha novin a časopisů. Dokonce působil v Rosicích jako konzervátor Státní památkové péče. Velkou pozornost si zaslouží i jeho studie o okolních obcích – o Bošovicích, Žarošicích, Čejkovicích, Mutěnicích a dalších. Zajímal se také o pozůstatky hradu v Boleradicích a reálie tohoto místa najdete i v jeho beletrii. Je to především jeho nejznámější román „O klíče markrabství“ a několik drobných povídek. Určitě znáte jeho návrh rekonstrukce boleradického hradu.
Antonín Kolek zemřel 19. července 1983 v Rosicích u Brna.

Jediný v kraji

Na kopci „Paseky" stával hrad. Je to těsně nad vesnicí, na jejím jižním okraji. Jeho poloha nebyla nijak výhodná a rozloha svědčí, že byl malý. Nemohl být tedy nijak významný, ale byl jediný v tomto kraji. Jeho půdorys je obdélníko¬vého tvaru, což je pro středověký hrad naprosto nepřirozené. Snad proto poutal pozornost spisovatele historických románů a znalce moravských hradů a tvrzí Antonína Kolka. Ten se o něj soustavně zajímal a pokoušel se rozluštit záhadu jeho vzniku. Zůstal však jen u hypotéz. Na základě svého zkoumání se pokusil o jeho rekonstrukci, ne o jeho věrnou podobu.

„První zmínka o boleradickém hradě je v zemských deskách v roce 1373. Podle jednoduchého půdorysu lze soudit, že byl postaven mnohem dříve. Neměl výhodnou polohu, pouze od severu a západu byl méně přístupný. Byl obehnán vysokým valem, na němž stála palisáda z dubových klád, za ní byl suchý příkop, pak další palisáda a teprve potom kamenná hradba, kterou na jižní straně nahrazovaly hradní budovy. Vchod byl od Boleradic přes dřevěný most nad suchým příkopem, potom přes kamennou věž s padacím mostem na její druhé straně. Z této brány se procházelo opět po mostě přes vnitřní krátký, ale hluboký příkop do třetí brány, která již byla v kamenné zdi opatřená podsebitím a střílnami.

Tato hradba obemykala ze tří stran nádvoří. Třetí branou se vešlo do prvého nádvoří asi 30m dlouhého, na němž při zdích stál čeledník, stáje a kolny. Čtvrtou branou ve zdi se vešlo do druhého nádvoří, kde stál vlastní hrad s věží – hláskou, která tvořila jádro hradu. Byly v ní zásoby zbraní, potravin, dole vězení a nahoře bydlel pověžný, který střežil okolí hradu. S vlastním nevelkým hradním palácem byla spojena padacím mos¬tem. Kromě paláce na hradě byla i stavení pro panoše, služebné, dále sýpky, pekárna apod. Nemohla chybět studna. Na hradě bydlel pán s rodinou, hejtman, který spravoval hospodářství, purkrabí, který byl velitelem hradu a nečetné vojenské posádky. Život na hradě byl jednoduchý a uzavřený. V čase ohrožení se hrad bránil více pasivně svou hmotou. Valy, palisády, příkopy a mosty tvořily jen mrtvou překážku. Vojensky mohly být obsazeny pouze budovy. V noci byly stráže na hradbách, psi hlídali v příkopech. Brány se otevíraly při východu slunce, zavíraly při západu. V roce 1531 stál hrad ještě v plné slávě, ale roku 1536 se uvádí již jako pustý. Asi jej zničili Turci, pak již obnoven nebyl."

Hrad je významným dokladem přechodové fáze od mladohradištních hradisk k časně feudálnímu hradu. V mladší fázi zase stál na přechodu od tvrze k hradu. Tedy v obou vývojových fázích – románské a gotické – pozoruhodný typ pevnostní architektury, kterou v jihomoravském prostředí v podstatě neznáme. Jeho počátky lze spojovat se jménem Lva z Boleradic a datovat do druhé třetiny 13. století.

Spisovatel Jan Herben vzpomíná, jak jako malý studentík zdolával zbytky jeho valu a hradeb. Ještě na přelomu století z jeho trosek místní obyvatelé vozili kámen a cihly do základů staveb svých domů. Dnes jej připomíná jen jeho půdorys, zbytky hradních příkopů a také pěkná povídka A. Kolka.

Z knihy Malebné Kloboucko, kolektiv autorů vedený Jarmilou Švachovou

Datum vložení: 25. 6. 2010 10:32
Datum poslední aktualizace: 21. 9. 2023 10:43
Autor: GC Uživatel

Aktuality

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6
1
7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3
1
4

Aktuální počasí

dnes, pátek 19. 7. 2024
polojasno 28 °C 18 °C
sobota 20. 7. zataženo 24/17 °C
neděle 21. 7. jasno 29/15 °C
pondělí 22. 7. slabý déšť 30/17 °C

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Staví-li v červenci hromadu mravenci po kraji všude, tuhá zima bude.

Pranostika na akt. den

Na strništi klásek - zadrhne skřivanu hlásek.

​​