Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Městys Boleradice
MěstysBoleradice

Hrad pánů z Klobouk – jediný v kraji

Hrad pánů z Klobouk – jediný v kraji

Na kopci "Paseky" stával hrad. Je to těsně nad vesnicí, na jejím jižním okraji. Jeho poloha nebyla nijak výhodná, a rozloha svědčí, že byl malý. Nemohl být tedy nijak významný, ale byl jediný v tomto kraji. Jeho půdorys je obdélníkového tvaru, což je pro středovrěký hrad naprosto nepřirozené. Snad proto poutal pozornost spisovatele historických románů a znalce moravských hradů a tvrzí Antonína Kolka. Ten se o něj soustavně zajímal a pokoušel se rozluštit záhadu jeho vzniku. Zůstal však jen u hypotéz. Na základě svého zkoumání se pokusil o jeho rekonstrukci, ne o jeho věrnou podobu.

První zmínka o boleradickém hradě je v zemských deskách v roce 1373. Podle jednoduchého půdorysu lze soudit, že byl postaven mnohem dříve. Neměl výhodnou polohu, pouze od severu a západu byl méně přístupný. Byl obehnán vysokýrn valem, na němž stála palisáda z dubových klád, za ní byl suchý příkop, pak další palisáda a teprve potom kamenná hradba, kterou na jižní straně nahrazovaly hradní budovy. Vchod byl od Boleradic přes dřevěný most nad suchým příkopem, potom přes kamennou věž s padacím mostem na její druhé straně. Z této brány se procházelo opět po mostě přes vnitřní krátký, ale hluboký příkop do třetí brány, která již byla v kamenné zdi opatřená podsebitím a střílnami.

Tato hradba obemykala ze tří stran nádvoří. Třetí branou se vešlo do prvého nádvoří asi 30 m dlouhého, na němž při zdích stál čeledník, stáje a kolny. Čtvrtou branou ve zdi se vešlo do druhého nádvoří, kde stál vlastní hrad s věží – hláskou, která tvořila jádro hradu. Byly v ní zásoby zbraní, potravin, dole vězení a nahoře bydlel pověžný, který střežil okolí hradu. S vlastním nevelkým hradním palácem byla spojena padacím mostem. Kromě paláce na hradě byla i stavení pro panoše, služebné, dále sýpky, pekárna apod. Nemohla chybět studna. Na hradě bydlel pán s rodinou, hejtman, který spravoval hospodářství, purkrabí, který byl velitelem hradu a nečetné vojenské posádky. Život na hradě byl jednoduchý a uzavřený. V čase ohrožení se hrad bránil více pasivně svou hmotou. Valy, palisády, příkopy a mosty tvořily jen mrtvou překážku. Vojensky mohly být obsazeny pouze budovy. V noci byly stráže na hradbách, psi hlidali v příkopech. Brány se otvíraly při východu slunce, zavíraly při západu. V roce 1531 stál hrad ještě v plné slávě, ale roku 1536 se uvádí již jako pustý. Asi jej zničili Turci, pak již obnoven nebyl.

Hrad je významným dokladem přechodové fáze od mladohradištních hradisk k časně feudálnímu hradu. V mladší fázi zase stál na přechodu od tvrze k hradu. Tedy v obou vývojových fázích – románské a gotické pozoruhodný typ pevnostní architektury, kterou v jihomoravském prostředí v podstatě nezná.me. Jeho počátky lze spojovat se jménem Lva z Boleradic a datovat do druhé třetiny 13. století. Spisovatel Jan Herben vzpomíná, jak jako malý studentík zdolával zbytky jeho valu a hradeb. Ještě na přelomu století z jeho trosek místní obyvatelé vozili kámen a cihly do základů staveb svých domů. Dnes jej připomíná jen jeho půdorys, zbytky hradních příkopů a také pěkná povídka A. Kolka.

Co je uvedeno v Ilustrované encyklopedii moravských hradů a tvrzí o Boleradickém hradu?

BOLERADICE (okr. Břeclav) – terénní reliéf rozlehlého pravidelného hradu na zalomené hraně plochého návrší, necelého 0,5 km jižně nad městečkem. Jednodílnou, téměř obdélnou dispozici ( 100 x 68 m) chrání ze všech stran příkop 20 až 25 m široký a val, který je s výjimkou západu místně narušený a na jihu rozoraný. Také příkop byl zčásti zasypán a jeho zvýšené dno bylo po vyrovnání využíváno jako políčko. Plocha hradu, bez viditelných zbytků zdiva, se k jihu mírně zvedá a v jejím středu jsou náznaky pravidelných útvarů. Ani ty však nevypovídají nic o dispozici. Dá se snad jen předpokládat určité, ale nijak výrazné vydělení (např. příkopem) obytného areálu. Hrad byl určitě zděný a o jeho úpravách v pozdní gotice nelze pochybovat, ale pilní předci dnešních obyvatel zde neponechali nic, z čeho by mohl těžit povrchový průzkum. Malé množství hmotných nálezů z povrchových sběrů bohužel nedovoluje spolehlivě datovat počátky hradu.

Podle historických zpráv totiž existuje jen možnost, nikoliv jistota jeho raného vzniku. Vzhledem k ověření počátků a pravidelné dispozice, málo obvyklé pro výšinný hrad, je hrad pro archeologický výzkum objektem velmi zajímavým. Hrad pravděpodobně založil stejnojmenný syn Lva z Klobouk, který kolem roku 1210 založil zábrdovický klášter a synovi odkázal Klobouky. Syn Lev se v letech 1235-71 píše po Boleradicích, ale kdy to bylo po hradě a ne jen rezidenčním dvoře ve vsi není ze zápisů zřejmé. Ostatně ani otec Lev neměl v Kloboukách hrad či jiné opevněné sídlo. Význam rodu se postupně zmenšoval, a kdo vlastnil Boleradice po Lvovi III. a Kadoltovi z konce 13. století, ani určitě nevíme. Od počátku 14. století do roku 1350 se po nich sice psali Drslav, Oto a Diva, kteří už pocházeli z jiného rodu (z Branišovic), ale doklady o držení nejsou. V každém případě je v roce 1358 již vlastnil Vilém z Kunštátu, který založil boleradickou rodovou větev, jejíž příslušníci přijali po Kunovi z první poloviny 15. století příjmení Kuna.

Hrad přežil válečné bouře 15. století, neboť Korvínův hejtman Jan Zelený ho po roce 1471 obsadil lstí, a asi 10 let zůstal v rukách Uhrů. Na přelomu 15. a 16. století hrad dvacet let vlastnili Zástřizlové, kteří však sídlili v Čejkovicích. Roku 1512 se vrátil do držení Kunů z Kunštátu, ale doba jeho trvání se pomalu naplňovala. Ještě v roce 1531 se o něm píše jako o zámku, o pět let později již páni z Víckova kupují Boleradice se zámkem pustým. O jeho dalších osudech toho není moc známo. Nebyl sice vystaven organizované demolici, ale potřeba stavebního materiálu, v okolí vzácného, vykonala své. Zdivo bylo systematicky vytěženo, a povrch tak zarovnán.

Lit.: Hosák 1946; Kordiovský 1979; Unger 1988, 15; Samek 1994, 92.
Podle: Ilustrované encyklopedie moravských hradů a tvrzí str. 108
Autor: Miroslav Plaček

Datum vložení: 20. 2. 2008 8:13
Datum poslední aktualizace: 21. 9. 2023 8:51
Autor: GC Uživatel

Aktuality

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6
1
7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3
1
4

Aktuální počasí

dnes, pátek 19. 7. 2024
polojasno 28 °C 18 °C
sobota 20. 7. zataženo 24/17 °C
neděle 21. 7. jasno 29/15 °C
pondělí 22. 7. slabý déšť 30/17 °C

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Nebyl-li červen dostatečně děštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.

Pranostika na akt. den

Do svatého Eliáše i pod křovím schne, po něm ani na křoví.

​​