Označení městys čtyřem obcím nic nepřineslo
BŘECLAVSKO (špo) – Čtyři obce z Břeclavska před pěti lety na základě novely zákona získaly zpět svůj status městyse. V Boleradicích, Drnholci, Moravské Nové Vsi a Velkých Němčicích jsme zeptali, zda se jednalo o záležitost spíše formální či s neoddiskutovatelným přínosem.
Boleradice se již od dob mocného rodu kunštátského, od roku 1512, nazývaly městečkem. Pergamen, tedy potvrzení na to však neměly, proto si na císaři roku 1533 vymohly predikát městyse a udělení dvou výročních jarmarků s týdenními trhy. Podle názoru boleradického starosty Drahomíra Hausera se jednalo, ač na historickém základě, spíše o formální záležitost. „Pravda je taková, že jsme městys, ale co se týče legislativy je to více méně vcelku jedno. Skutečně se jedná spíše o „srdeční záležitost“ občanů Boleradic,“ uvedl.
Také Drnholec využil novelu z roku 2006, která umožnila obcím, které měly v minulosti statut městečka, požádat o udělení označení městys, tedy o právní potvrzení historických souvislostí. Tím se Drnholec vrátil k označení, které užíval v době německé správy městečka od 17. století. „Je to záležitost spíše formální. Statut městyse žádné výhody nepřináší,“ měl jasno starosta Jan Ivičič.
V roce 1549 byly Ferdinandem I. povýšeny Velké Němčice na městečko. Nástupem protektorátu v roce 1945 městys zanikl a byl obnoven až v roce 2006. „Co se týče výhod, tak žádné nejsou, je to spíš „kosmetická“ záležitost,“ komentoval to starosta František Smetana.
Moravská Nová Ves používala titul městys od roku 1807. Tím získala právo konání tří velkých trhů do roka. Označení používala do roku 1954. „Dle mého názoru nemělo označení městys na naši obec žádný dopad. Obcí je nakonec i hlavní město Praha. Je to pouze historická okolnost, s níž nejsou spojeny žádné odlišnosti ve srovnání s ostatními obcemi,“ uvedl starosta Marek Košut. Ten upozornil na to, že toto ne úplně obecně známé slovo často způsobuje potíže při skloňování. Takže týká-li se tento problém i vás, tak vězte, že je městys bez městyse.
Jako městys, tedy městečko, bývá označena obec větší než vesnice a menší než město. Největší obcí v našem okrese, která sice byla, ale není městysem, je Lednice. Proč tomu tak je, vysvětlil starosta Libor Kabát: „Lednice jako velmi známé místo je většinově za město považována. Sami již dlouhodobě používáme neformálně označení jako městečko (např. kniha Městečko Lednice vydanáv roce 2004) a nikdo se nad tím obvykle nepozastavuje. Lednice společně s Nejdkem má zhruba 2300 obyvatel. Označení „městys" je v našich podmínkách vnímáno spíše rozporuplně, takže zatím platí, že v této záležitosti nedošlo ke shodě, která by vyústila v konkrétní kroky směřující k získání tohoto označení.“
Břeclavsko 12.10.2011