Veselé velikonoční svátky
Velikonoce patří k významným křesťanským svátkům. Oslavují zmrtvýchvstání ukřižovaného Ježíše Krista. Podobně jako Vánoce také oslavy Velikonoc se přenesly i mimo oblast církve. Pro nenábožensky smýšlející jsou Velikonoce především oslavy jara, probuzení přírody a nástupu teplejších, na sluneční svit bohatších dnů, na které se všichni po dlouhé zimě těší.
Velikonoce jsou tzv. pohyblivý svátek a připadají na měsíc březen či duben (22.3. – 25.4.). V křesťanských církvích je Velikonoční neděle první neděle po prvním jarním úplňku. Jarní rovnodennost je stanovena na 21. března. Byl-li úplněk v neděli, jsou Velikonoce až další neděli. Velikonočnímu pondělí a neděli předchází tzv. Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota.
V domácnostech se často udržují staré velikonoční zvyky , jako je pečení beránka či mazance, zdobení vajíček, pletení pomlázky na pondělní koledování. Lidé si zdobí byty symboly jara, posílají si velikonoční přání. Někdy příznivé počasí láká na výlety do přírody, zvlášť připadnou-li Velikonoce na teplý dubnový víkend, jindy se koledníci brodí v mokrém sněhu, pokud jsou Velikonoce na konci studeného března.
Pro inspiraci několik koled:
Hody, hody, doprovody,
dejte vejce malovaný.
Nedáte-li, malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička Vám snese jiný.
Panimámo zlatičká, darujte nám vajíčka,
nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička
do horního rybníčka
a z rybníčka do louže
kdo jí odtud pomůže?
Koleda, koleda proutek z vrby,
mlsný jazýček mě svrbí.
Koleda, koleda holoubek
dejte něco na zoubek
Přišlo jaro, slunce svítí,
v zahradách je plno kvítí.
Co to ptáci štěbetají?
Že mi tady rádi dají,
malovaná vajíčka,
co jim snesla slepička.
Dávaj vajec kázal kadlec,
kázal kadlec i kadlička,
abys dala dvě vajíčka,
jedno bílý, dvě červený,
šak slépka snese jiný,
vajíčko se kotoulí,
slepička se popelí,
u pastýřů v koutu,
na prašivým proutku.
Prašivý se zlámal,
zlatý se ukázal.
Otloukej se, píšťaličko,
otloukej se mízo-lízo,
nebudeš-li se otloukati,
budu na tě žalovati.
Veselé Velikonoce!
jj
