Vinařské stezky jsou jen pro abstinenty

Vybudování sítě vinařských cyklostezek stálo desítky milionů, přispěl stát i Evropská unie. Cyklista, který se na nich napije, však riskuje vysoké pokuty.

BRNO Pojeďte na kole za vínem! Tak láká kampaň podporovaná obcemi i kraji. Na cyklotrasách je ovšem zakázáno pít alkohol, a to platí i pro speciální vinařské stezky. Pohár vína se tak může cyklistům prodražit o pokutu.

Vinaři neoficiálně přiznávají, že policisté přivírají oči. „Říká se, že hlídky zastavují a kontrolují cyklisty, zda si nedali skleničku, ale z praxe vím, že se tak moc neděje,“ přiznává jeden z vinařů z Boleradic. „Rozumné množství alkoholu by být povoleno mohlo. Ono to tak stejně funguje, takže by se jen legalizoval současný stav,“ nepřímo potvrdil další místní vinař Petr Koráb.

Protestní hlasy zaznívají rovněž ve státním Vinařském fondu, který má pomáhat podpoře prodeje vína. „Ten zákaz udupává dobrý projekt. Měla by vzniknout úprava, která by alespoň na podobných speciálních trasách změnila možné množství požitého alkoholu. Samozřejmě přiměřeně,“ míní bývalý jihomoravský hejtman a člen rady fondu Stanislav Juránek.

Například na Hodonínsku však vede 80 procent vinařských cyklotras po silnicích třetí třídy. „V případě, že je cyklista na takové komunikaci pod vlivem alkoholu, musí policisté sepsat oznámení a poslat příslušnému správnímu orgánu k vyřízení. Jiný způsob řešení policistům zákon neumožňuje,“ poznamenala Radka Polášková z hodonínské policie. Při hodnotě alkoholu do 1 promile alkoholu v krvi podle ní hrozí cyklistovi pokuta od 10 do 20 tisíc korun, při vyšší až 50 tisíc korun.

Na Slovácku dokonce část mužů v uniformách dostala kola, takže mohou jezdit přímo po stezkách. „Pokud by opilí cyklisté zastavit nechtěli, cyklohlídky je mohou snadněji dostihnout,“ podotkl uherskohradišťský policista Aleš Mergental.

Nadace Partnerství, která je autorem projektu vinařských cyklostezek, zatím žádné změny k povolení pití alkoholu na kole neiniciovala. „Osobně jsem se ani s nějak moc ovíněnými cyklisty nesetkal. Projekt je také spíš koncipovaný jako poznávání krajiny na kole přes den a až pak večer vinařský program,“ míní Juraj Flamik z nadace. Upozorňuje však na to, že ochutnávka jednoho až dvou vzorečků z nabízených vín by neměla nikoho ohrozit. „Množství alkoholu je pořád menší, než když si cyklista dá sklenici piva,“ řekl. „Výjimky na určených trasách by ale byly asi komplikované a zneužitelné,“ míní i René Bárta, který provozuje vinný sklep v Čejkovicích.

Cyklisté, kteří po cyklotrasách jezdí, připouštějí, že se zákazu nedrží. „Nikdo neřídí zlitý jak zákon káže – ale neochutnat by byla škoda. Kdybych neokoštoval, nekoupím,“ přiznal brněnský pedagog, který minulý týden brázdil jižní Moravu na kole. Další jsou ještě radikálnější. „Je to blbost. Pijí i sami vinaři a jezdí na kolech. Chce to dát nějakou volnější hranici,“ tvrdí cyklista Daniel Sedláček.

Podle vinařů cyklisté obvykle znají svou míru. „Okoštují, ale na víc stejně nemají při fyzické námaze chuť. Jiné je to, když se rozhodnout zůstat přes noc,“ popsal Bárta.

MILOŠ ŠENKÝŘ, JIŘINA VESELÁ
 

Lidové noviny 10.8.2009