Japonsko je zemí heren a gamblerů

Jaký máte názor na hrací automaty nebo vůbec na herny a loterie jako takové? Přiznejme si, kdo, když vidí logo sazky nebo hrací automat, nemá chuť zkusit štěstí? Jestli se na něj konečně usměje a on tím pádem získá ohromné bohatství a pořídí si za ně vysněnou věc, nebo ještě lépe už nebude muset v životě pracovat. Na druhou stranu, komu tyto požírače peněz neleží v žaludku a kolik měst se je snaží vymýtit téměř jako zlou nemoc.

Kupodivu v Japonsku jsou budovy heren a stánky lota snad na každém rohu. Ovšem není hra jako hra. Loterie je v Japonsku populární možná i proto, že jsou Japonci dost pověrčiví a mnoho z nich věří v moc čísel. Každopádně je fakt, že jsou období, například kolem Nového roku, kdy si na tiket musíte vystát i několik desítek metrů dlouhou frontu.

Herny zde pak najdete dvojího druhu, s výherními automaty a s videohrami. Ty prvně jmenované nemám ráda. Jednak proto, že je to jedno z mála míst, kde si můžete kouřit, co vám plíce stačí a tím pádem je v nich sotva vidět, a jednak pro hluk, který z herny vychází. Hráč který stráví v takové herně pár hodin, je pak napůl hluchý a smrdí na deset metrů.

Ale hry jsou to nepopiratelně zajímavé. Klasické výherní automaty, které jen krmíte mincemi a mačkáte tlačítko, už nikoho neuchvátí, zato abyste vyhrál v Pačinku, musíte být machr. Pačinko je na první pohled jednoduchá hra, automat vypadá dost podobně jako kterýkoliv jiný, jen nehrajete s penězi, ale s malými stříbrnými kuličkami. Ty jsou doslova vrženy do přístroje, většina se jich okamžitě ztratí v hlubinách automatu, ale několik jich zůstane zachycených ve speciálních otvorech. Vyhráváte, pokud se kuličky zachytí na třech stejných obrázcích. V tom případě vám přístroj vydá tisíce malých kuliček, které se později smění za peníze.

Hráčovým v podstatě jediným úkolem v této hře je nastavit rychlost, jakou kuličky do stroje vletí. Nepřipomíná vám to jednu dětskou hru? Ačkoliv se tato hra zdá velmi jednoduchá, jen málokdo vyhraje opravdu velké množství peněz a rozhodně bude tato hra návyková stejně jako každá jiná. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit ten zástup lidí stojících každé ráno před Pačinko hernou, čekajících na její otevření.

Herny které mám ráda, to jsou herny s video nebo počítačovými hrami. Zde sice můžete vyhrát tak maximálně další hru zdarma a tiché místo byste zde také asi jen těžko hledali, ale aspoň je tu zábava. Můžete zde vyzkoušet nejrůznější trenažéry od motorek a aut po bubny nebo si zastřílet po nejrůznějších monstrech nebo můžete jen tak pozorovat ostatní hráče. Já jsem schopna sledovat kluky, jak hrají strategické hry na dotykových obrazovkách tak, že na nich rozloží své hrací karty, opravdu hodně dlouho.

Věcí, na které jsem se tu možná doopravdy stala závislou, jsou automaty s robotickou rukou. Do těch stačí vhodit velmi drobný peníz a můžete si vylovit roztomilou plyšovou hračku, postavičku oblíbeného hrdiny nebo něco dobrého na zub. Když však ve finále spočítáte, kolik jste těch mincí do automatu hodili, zjistíte, že možná bylo jednodušší si to roztomiloučké zvíře raději koupit v hračkářství.

LENKA SEDLÁKOVÁ. Autorka je projektantkou vodních staveb žijící v Japonsku