Veselé velikonoční svátky

Oslava Velikonoc se odvozuje z židovské tradice. Ta byla spojena se dvěma svátky, které souvisejí s obnovou přírody. Prvním z nich byl svátek pastevecký – na jaře se rodí nová zvířata. Druhým byl svátek zemědělský, který je spojen s nekvašenými chleby a pálením prvního snopu úrody. Pro pastevce i zemědělce byl první jarní úplněk začátkem nového roku, a tedy i nového života. Židé pak před cca 3500 lety dali svátku jara nový význam svátkem Paschy: oslavou vyvedení židovského národa z egyptského otroctví.

Současný význam pak Velikonoce dostaly Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním přede dvěma tisíci lety: láska a život jsou silnější než smrt. Hrob není konečnou stanicí života. Pouta, která brání našemu životu, se rozvazují. Skrze vzkříšení objevujeme nový život. Proč jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem? Protože je to svátek toho největšího tajemství křesťanského života – tajemství Boží lásky, která se projevuje v tom, že Ježíš Kristus jako Boží Syn pro nás dává svůj život a tento život mu je vrácen ve zcela nové podobě.

A ještě několik koled:

„Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, když nedáte malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný.“

"Panímámo zlatičká,
darujte nám vajíčka.
Nedáte-li vajíčka,
uteče vám slepička
do horního rybníčka
a z rybníčka do louže,
kdo jí odtud pomůže?"

„Pomlázka se čepýří, ať nám Andulka nevěří; budeme jí honit ze dveří, vběhneme za ní do kuchyně, třebas tam byla hospodyně, a z kuchyně do pokojíčku, až dostaneme po vajíčku.“

A kdyby to nestačilo tak tady je jich přehršel.