Japonky jsou posedlé svatbou s mužem ze západu

SERIÁL – JAPONSKO OČIMA RODAČKY Z BOLERADIC

LENKA SEDLÁKOVÁ
Byt Japoncem v Japonsku, ne děkuji. Všechna ta etická pravidla, která vás v běžném životě svazují, se bez celoživotního tréninku nedají zvládnout. Ať už je to zásada, že starší a nadřízení mají vždy pravdu, neslušnost vyjádřit odmítnutí přímo, nebo že pracovní povinnosti jsou nad všechno ostatní. To vše vede k odcizení a osamělému životu mnoha Japonců. Co je však mnohem horší, je být Japonkou v Japonsku. Japonské ženy jsou v očích Evropanů velmi krásné a jejich krása je ještě podtržena jejich křehkostí, která vyvolává v mužích ochranitelské pudy a v ženách určitou závist. Jenže žena je v očích mnoha Japonců stále ještě něco méněcenného a horšího. Postavení ženy v Japonské společnosti se vyvíjelo stejně jako všude jinde, od matriarchátu až po stav, kdy žena neměla absolutně žádná práva. Žena byla vlastně jen služka udržující teplo rodinného krbu a manžela ctila téměř jako boha. Na důkaz jeho nadřazenosti chodila manželka několik kroků za manželem. Je to děsivé, ale toto chování přetrvalo na vesnici v některých rodinách doposud.
Ve velkých městech, obzvláště ve městě, jako je Tokio, už se o něčem takovém nedá hovořit. V manželství jsou žena a muž rovnocennými partnery. Zato v zaměstnání je tomu jinak.
Žena velmi často nedostane plný pracovní úvazek a o tom, že by dostala stejné odhodnocení jako muž na stejné pozici, si může nechat jen zdát. Výjimkou není ani případ, kdy firma sníží plošně platy všem ženám. Pro starší nezadané ženy tak vyvstává problém. Často nemají dostatek odpracovaných hodin na to, aby dostaly důchod, a zároveň nejsou schopny nic ušetřit ze svých nízkých výdělků. Těchto žen v posledních letech rapidně přibývá. Jedna z nich se rozhodla své trápení sepsat a vydala komiks o svém životě. Stal se bestsellerem. Není se tedy čemu divit, že mnoho Japonek hledá své štěstí jinde. Jinými slovy – jsou doslova posedlé západními muži, kteří přijedou do Japonska za prací nebo za studiem. Těm se mladé Japonky doslova lepí na paty a nezkušení muži nemohou uvěřit svému štěstí. Ale pozor, za nebližším rohem číhá manželství. Bohužel velkým úskalím vztahu cizince s Japonkou bývají obrovské kulturní rozdíly, které nejsou na první pohled zjevné. V japonských rodinách to prostě chodí jinak. Ale každému by prý měla pomoci kniha „Porozumění japonské ženě", kde Američan žijící s Japonkou v Japonsku shrnuje problémy takového vztahu a radí, jak je řešit.
Pro cizince znamená trvalý vztah s Japonkou také usadit se v Japonsku, pro mnoho Japonek je téměř nemožné adaptovat se v jiném, naprosto cizim prostředí. Zato jsou schopné se velmi rychle naučit manželův jazyk, aniž by se manžel kdy naučil japonsky. Sexuální obtěžování je také jedním z mnoha problémů japonských žen. O znásilnění zde moc neslyšíte, to však není důkaz, že by se něco takového nedělo. Mnohem častější jsou však případy osahávání a není k tomu lepší příležitost než v nacpaném metru. Někdy stačí, aby žena v metru usnula a stane se bez svého vědomí obětí obtéžování. Aby se muži vyhnuli neoprávněnému obvinění, nastupují do vlaku plného žen se zdviženýma rukama, tak aby se nikoho nedotkli. Zároveň je v metru v době špičky vyhrazeno několik vozů speciálně pro ženy.
Smutné je, že i po století emancipace se japonské ženy stále nedokáží hlasitě ozvat proti bezpráví, která se na nich dějí. Většinou jim zavře ústa stud a slušné vychování, protože dávat na veřejnosti najevo své pocity se nesluší.

Autorka je projektantkou vodních staveb žijící v Japonsku

Břeclavský deník 15.11.2008