Hostování Vlastenecké omladiny v Boleradicích aneb Malé zamyšlení

Do očí mám ještě vtisknutý obrázek: Čisťounká náves, na křižovatce svítí opravená budova Divadla bratří Mrštíků a jednoty Orla, na vyvýšeném místě kostelík a sluncem zalité, nádherně podzimně zbarvené vinice a kopečky.

Když jsme v sobotu v poledne 18. října přijeli do jihomoravských Boleradic, věděli jsme pouze to, že tam sídlí skvělý divadelní spolek, který vyhrává na celonárodních přehlídkách první ceny a že mají raritu! Svou vlastní budovu, v které je celoroční program, kam si zvou divadelní spolky a kde právě na toto datum a 19 hodinu je napsaná Vlastenecká omladina z Vídně! Hrdě si čteme tyto řádky, jsme tu za celou českou menšinu…
Kontakt máme zásluhou Zbyňka Hádera, který nám na jaře svým záskokem zachránil představení. Boleradičtí hráli „Past na myši“ rok před námi a teď pozvali své věrné publikum na naše nastudování této světoznámé detektivní hry.
Odpoledne jsme stačili postavit jeviště, přezkoušet celé představení a už se scházeli diváci. I v této době burčáku a různých hodů v okolních vesnicích bylo hlediště téměř zaplněné svátečně oděnými lidmi. Cítila jsem trému za všechny naše herce, vždyť jsme tu zcela neznámí a hrajeme poprvé! Naštěstí herci – možná právě proto – podali skvělý výkon a předvedli kvalitní detektivku, při které publikum ani nedutalo. Zato následné ovace stály zato a rozzářená režisérka Alena dostala krásnou kytici.
Slavit do vinného sklípku jsme už vyšli radostně a s pocitem uspokojení. V útulném sklípku Marka Korába, také boleradického herce, jsme byli nejprve přizváni ke koštovačce a pak jsme zasedli ke stolům s obloženými mísami, domácím sádlem a paštikou v zavařovací sklenici, kterou nakonec okupovala Alena sama pro sebe, protože takovou dobrotu od dob své babičky nejedla!
V neděli ráno jsem si pak při ranní procházce s mým jezevčíkem Fridolínem směrem k láskyplně znějícím Morkůvkám prohlížela s uspokojením pěkně opravené a udržované domky, upravené předzahrádky, čistě vydlážděné chodníky a celkovou upravenost obce. Ze všech koutů na mě dýchala zakořeněnost místních a řád. Měla jsem silný pocit, že právě tady žijí lidé ten svůj správný život, daleko od toho, který nám předvádějí média. Opravené byly také všechny památky, i kříž u kostela, který vydával svědectví o obětech první světové války. U všech padlých byl obrázek v rámečku a datum a místo úmrtí – Užhorod, Itálie, Vídeň… Většina z nich byli mladíci kolem dvaceti let a pod křížem byl nápis – nezapomeňte na nás! A boleradičtí nezapomněli a při restaurování si dali dokonce i práci sehnat všechny chybějící portréty vojáků, padlých před devadesáti lety. I tenhle detail svědčí o tom, jak si místní lidé váží svých předků a tradic. Víno, které jsme pili, bylo z až 75 let starých vinic a ráno nás nebolela hlava, v neděli pak byl kostel sv. Jana Křtitele přeplněn věřícími a co mě zvlášť překvapilo, také mládeží a dětmi.
To všechno mě zahřálo u srdce a se Zdenkem jsme se shodli na tom, že se v Boleradicích zastavil čas. Musí tam ještě fungovat přirozené lidské vztahy a to vlastně vysvětluje i skutečnost, že se divadelní spolek, který byl založen už v roce 1897, zachoval dodnes. Dokonce se v prvopočátcích jmenoval Omladina, což jsme také spokojeně kvitovali – vida tu spřízněnost!
Při vínku mě napadlo zeptat se Zbyňka, proč hraje ochotnické divadlo, když je pracovně tak velmi zaneprázdněn. Odpověděl mi, že miluje potlesk na konci představení a hraní ho baví. Ptala jsem se v duchu i sama se, proč jsem ve spolku tak dlouho a přiznala si, že mě nabíjí energií společná práce, společně snášená námaha i společná odměna – zábava a slavení po představení. Zjistila jsem, že mám ve spolku právě pro tohle všechny lidi ráda. …

Anna Vaďurová
předsedkyně Vlastenecké omladiny

P.S. Boleradičtí přijedou na oplátku i do Vídně:
V adventním čase, v sobotu 13. prosince v 17 hodin, zahrají v české škole divadelní hru „NOC PASTÝŘŮ“. Je o vzniku slavné pastorální mše Jana Jakuba Ryby „Hej mistře…“, s kterou Boleradice dostaly už mnohá vyznamenání.

Celý, nezkrácený text vyšel v krajanském časopisu Vídeňské svobodné listy v říjnu 2008. Je také k vidění na stránkách divadelního spolku www.omladina.at, kde jsou i jejich fotografie. Fotografie z boleradického představení jsou i na těchto stránkách.