Druhé Boleradice v Rakousku nejsou,
říká vedoucí českého ochotnického divadelního souboru z Vídně Anna Vaďurová
BOLERADICE – Nedávné vystoupení vídeňského českého divadla Vlastenecká omladina v Boleradicích nastartovalo novou spolupráci mezi oběma uměleckými soubory. Pětiletý projekt zahrnuje sérii výměnných představení, ale také semináře a vzájemnou pomoc při realizaci divadelních projektů. 0 divadle jsme si povídali s vedoucí vídeňského souboru Annou Vaďurovou.
Jste s návštěvou Boleradic spokojena?
Moc se nám v Boleradicích líbilo a těšíme se na vzájemnou spolupráci. Snaha je na obou stranách a myslím, že jsme si padli do oka.
Je těžké udržet české divadlo v takovém velkoměstě jako je Vídeň, zvlášt když si uvědomíme, že je jednou z kulturních velmocí?
Je to dost těžké. Těch lidí, kteří by chtěli pro takové divadlo’ pracovat, není moc. Zrovna ted máme takové složité období. Ale doufám, že všechno zdárně překonáme a divadlo s více jak stoletou tradicí ve Vídni udržíme.
Jak se vám líbí budova boleradického divadla?
On nám o ní pěl chvalozpěvy jeden z našich kolegů, který tady byl o prázdninách na premiéře Balady z hadrů a dokonce o tom napsal oslavnou báseň do zdejší kroniky. Je to milá, krásná a vstřícná budova. Prostě skvělé zázemí pro divadelníky. Navíc je to úplná kuriozita, že v tak malé vesničce existuje kamenné divadlo. Byli tady naši známí od Blanska a říkali, že u nich v obci by něco takového nebylo možné.
Je u vás v Rakousku nějaký podobný příklad divadelní obce jako jsou tady Boleradice?
U nás ne. A vůbec nevím, že by v Rakousku existoval podobný případ. Tam hrají ochotníci v místech podobných jako tady, kde byly dříve kulturní domy. Nikde to ale nemá takovou atmosféru jako tady.
Co je na ní podle vás tak zvláštního?
Vysoká úroveň boleradických diváků. Představení se tu našim hercům hrálo mimořádně dobře a dokonce někteří tvrdili, že to bylo vůbec jejich nejlepší představení. Právě díky divákům, kteří vytvořili v sále skvělou kulisu. Co mě moc příjemně překvapilo a čeho jsem si také všimla, že diváci tady byli hezky oblečeni. Tak, jak bych očekávala, že se člověk oblékne, když jde do divadla. To se mi moc líbilo.
Zbyněk Háder
Břeclavsko 29.10.2008
