Zavádka v Boleradicích

Popis zavádky

Hody se v Boleradicích konají koncem června, přesněji o víkendu nejbližšímu ke svátku kostelního patrona svatého Jana, jde tedy o tzv. jánské hody. Trvají dva dny. Zábavy bývají pořádány čtyři: v sobotu a v neděli – odpoledne i večer. Po oba dny večer chodívají oblečeni do kroje pouze chlapci, dívky ho nosí jen na průvod a zábavy odpoledne. Stárkovské páry jsou čtyři (dívka se označuje krátce „starka“, nikoli „stárka“ jako v okolních obcích), ostatní krojovaní tvoří chasu.

Výzkum zavádky zde provedla Zdenka Jelínková v roce 1958. Tanec zavádka se tehdy nazýval také skládka. Tančila se až v pondělí odpoledne, to dokládá skutečnost tehdejšího trvání hodů do pondělka. Kromě samotného obřadního tance zaznamenala rovněž existenci zavádění tanečníků svým stárkám při zahajování hodové zábavy a zavádění návštěvníků hodů do vyhlášeného sóla. Tyto zvyky se udržely do dnešních dnů.

Zavádku v Boleradicích popisuje Z. Jelínková takto: „Prováděla se o hodech v pondělí odpoledne. Nejprve měli sólo stárci se svými stárkami (valčík). Ti pak po řadě od prvního zaváděli do tance po několikerém otočení stárky ke stolu (začínali tančit všichni zároveň, ke stolu přicházeli postupně). Stárky odváděly svůj poplatek za muziku na celý rok. „Výboři“, sedící u stolu, kde se skládka prováděla, jim zavdávali vína. Potom chlapci zaváděli podobně k tabuli i všechna ostatní děvčata. Provádělo se to tak, že je vyzvali k tanci, chvíli s nimi tančili a pak je přímo z tance zavedli ke stolu. Chlapec si pak vybral k tanci další děvče.“41)

Ještě pár let po roce 1950 si vzpomínají pamětníci na „klasickou“ zavádku, vč. tzv. skládky (skládání poplatku stárkami)do pořadatelské pokladny. S ohledem na popis Zdenky Jelínkové je jasné, že koncem 50. let docházelo k zániku tance zavádka. O obnovu tradice se místní občané pokusili v roce 1968 (snad i 1969), ale bez úspěchu.

Během společenské krize v obci v 70., 80. letech 20. století se zavádka zcela vytratila, hody byly zkráceny na dva dny a spěly dále k zániku. Zájem o udržování lidových tradic se minimalizoval.

V roce 1990, s nástupem demokratického starosty na radnici, se zlepšila úroveň kultury v Boleradicích. Hody byly zastupitelstvem podporovány. V sobotu dopoledne chodívají stárci v krojích v doprovodu dechové hudby zvát spoluobčany na hody. Odpoledne se jde průvodem pro „starky“ a poté na odpolední zábavu, která po krátké přestávce na večeři pokračuje večerní taneční zábavou. V neděli dopoledne se krojovaní účastní sváteční bohoslužby v místním katolickém kostele. Odpoledne se tančí mj. právě zavádka. Večerní zábava trvá až do časných ranních hodin.

K obnově zavádkové tradice došlo v Boleradicích ale až v roce 1993, díky tehdejšímu primáši cimbálové muziky Vonica a obecnímu zastupiteli v jedné osobě Františku Korábovi, který přišel s myšlenkou rekonstrukce tance zavádka. Volba tzv. „starých stárků“ byla kvůli zdlouhavosti obřadu vypuštěna. Od zmíněného roku 1993 se začala zavádka znovu tančit v průběhu nedělní odpolední zábavy a takto se udržuje i v posledních letech.

Zábava v neděli odpoledne se nyní nese ve znamení předvedení slavnostního programu krojovanou chasou pro hodové návštěvníky. Zapojení diváků je tedy už omezenější, než jak bývalo zvykem v dřívějších dobách. Často se na zahájení nedělní zábavy tančí Česká nebo Moravská beseda. Poté se místo volby „starých stárků“ vyhlašuje sólo stárek se „starkami“. Při něm jsou stárkovské páry postupně zastavovány v kole krojovanými chasníky. „Starky“ jsou vyzvedávány na židlích, stárci na ramenech zdatných mladíků. Během zvedání stárkovských párů vždy proběhne slavnostní přípitek na zdárný průběh hodů. Sólo je svým průběhem podobné volbě tzv. „starých stárků“, ale časově je podstatně kratší.

Zavádka začíná kolem 17. hodiny. Tančí se pod májí. Zavádkovou píseň zpívá mužský sbor, hraje dechová hudba. Nápěv je na melodii „Enom ty mně má panenko pověz“, text si zpěváci upravují s ohledem na místní hanácký dialekt a místní názvy. Stárci stojí v pořadí od prvního do čtvrtého vedle sebe, „starky“ proti nim. Stárek přichází tradičním zavádkovým krokem ke své partnerce. Po vzájemné úkloně se postaví čelem, uchopí se za dlaně pravé ruky, spojené ruce drží ve výši hrudníku a mírně jimi pohupují do rytmu. Zavádkovými kroky se dostanou ke stolu na konci parketu, kde sedí starosta s radními. Po přípitku vínem dá „starka“ na připravený talíř malou finanční částku. Promluvy (smlouvání o výši poplatku) spojené se „skládkou“ se neprovádějí. Zavádka končí v okamžiku, kdy odstoupí poslední stárkovský pár od stolu a připojí se k ostatním dvojicím, které pokračují v zavádkových krocích.

Zdroj:  Jarmila Vrtalová ZAVÁDKA NA HANÁCKÉM SLOVÁCKU – SOUČASNÁ PODOBA A FUNKCE TANCE (výňatek z magisterské diplomové práce) Odkaz: http://is.muni.cz/th/66513/ff_m/Diplomka3.doc

 V příloze jsou fotografie z hodové neděle v r. 2007