Záchody? Plno tlačítek a alarm

SERIÁL – JAPONSKO OČIMA RODAČKY Z BOLERADIC

LENKA SEDLÁKOVÁ

Co bychom si nalhávali, o charakteru národa vám toho nejvíc poví stav veřejných záchodků a záchodky vůbec. Nesnáším ty, které odporně páchnou a já nad mísou jen přidřepnu, hlavně abych se ničeho nedotkla. Místo toaletního papíru musím použít vlastní papírové kapesníčky a na závěr mě ještě čeká umývadlo, které se od záchodku moc neliší. Tak s něčím takovým jsem se v Japonsku ještě nesetkala.
V této zemi si můžete vybrat ze dvou typů záchodů – bud’ typickou mušli v zemi, tedy turecký záchod, nebo evropskou klasiku. Turecké záchody najdete hlavně ve starých budovách a ve stanicích metra, i když i sem už často zavítala modernizace. Pro staromilce se tu ale vždy alespoň jedna mušle vyskytuje.
O klasických záchodech se musí poznamenat, že až tak klasické zase nejsou. Vždyt kdo z vás má doma záchod, který před vámi sám zvedne poklop, a až vykonáte potřebu, tak ho zase sám sklapne? Asi sen nejedné české hospodyňky, kterou berou všichni čerti, když zůstane prkýnko po manželovi ve vzpřímené poloze.
Standardem se tu již dávno stalo, že k záchodu je připevněno madlo poseté mnoha tlačítky. Další jsou po stěnách kabinky, takže použití záchodu se občas stává bojem o holý život. Přiznávám se, že u většiny těch tlačítek nemám za mák tušení, k čemu slouží. Popisky jsou totiž v japonské abecedě. Na některých jsou naštěstí obrázky, takže pokud je vám příjemnější se nechat po vykonání potřeby opláchnout, nebudete mít problém. Voda bude dokonce příjemně teplá. Stejně jako prkýnko.
Vyhřívané prkýnko považuji za vynález století. A jen lituji, že pro japonské a české záchody platí jiné standardy, jinak bych si jedno jistě přivezla domů. Po opláchnutí se můžete nechat osušit, toaletní papír už vlastně ani není zapotřebí. I přesto ho však najdete na každém záchodku v Tokiu. A kdo má problémy s močením na veřejnosti, jistě uvítá fotobuňku, kterou si spustíte zvuk tekoucí vody. Problém mají s touto a podobnými fotobuňkami lidé trochu urostlejších rozměrů. To se pak stává, že z kabinky slyšíte neustálé spouštění a vypínání zvuků tekoucí vody.
Jedno z tlačítek ale najdete na každém záchodě. Je to takzvaný emergency buton. Každému se může stát, že se mu na záchodě vzepřou dveře, upadne nebo jiná shoda náhod zapříčiní, že se nemůžete dostat ven. V takových případech stisknete poplašné tlačítko, které spustí alarm a majáček nad vchodem do kabinky. A zároveň vyšle signál obsluze, která zodpovídá za provoz v budově, asi jako když se zaseknete ve výtahu.
Z osobní zkušenosti musím dodat, že cizinci tráví na japonských záchodech nejvíce času hledáním splachovadla. Občas je to nadlidský výkon. A někdy se záchod prostě spláchne sám.

Autorka je projektantkou Vodních staveb žijící v Japonsku

Nový život 24.4.2008