Japonci pod rozkvetlými sakurami sedí, leží, jí i plují

LENKA SEDLÁKOVÁ

Četla jsem, že díky izolaci, v jaké Japonsko jako ostrovní stát dlouhou dobu žilo, se Japonci stali mnohem vnímavější k přírodě. Nejlépe to můžete pozorovat na jaře, kdy začínají kvést stromy, a potom na podzim, kdy se listí barví dožluta a do barvy krve. Japonci v tuto dobu tráví dlouhé hodiny bloumáním a vysedáváním po parcích a zahradách.

Prvním kvetoucím stromem v Japonsku je na přelomu února a března ume, neboli švestka, ale také je to výraz pro japonskou meruňku. V japonském kalendáři se toto období označuje jako Ume matsuri, tedy slavnost švestek (meruněk). Když v tomto období jdete do parku, je v něm spousta lidí, kteří korzují mezi stromy, přičichávají ke květům, fotí je, vysedávají pod nimi a kochají se. Když si množství lidí vynásobíte asi stovkou, jste v parku v době, kdy kvete sakura.

Sakura (japonská třešeň) je v Japonsku označována za národní strom, asi jako v Čechách lípa, takže ji můžete vidět téměř na každém kroku. Do Japonska byla dovezena z Číny, kde byla uctívána jako symbol ženské krásy a ženskosti vůbec. V Japonsku je tomu jinak, zde se na sakuru hledí jako na symbol života a jeho pomíjivosti, a to vzhledem k velmi krátké době kvetení tohoto stromu.

Jaký význam přikládají Japonci tomuto stromu, je patrné i z toho, jak úpěnlivě sledují dobu, kdy začíná kvést. V televizi je koncem března vidět celé meteorologické zpravodajství zaměřené na sakuru a dobu vhodnou k pozorování. Také jsem jeden den vyrazila pozorovat rozkvetlé sakury, a to do jednoho z nejznámějších tokijských parků. Při vstupu do aleje se vám z hrdla vydere vzdech, jak ohromující je to nádhera, ale možná i překvapení nad davem lidí proudícího alejí. Pokud se jednou do davu včleníte, už není úniku. Zastavit se znamená schytat ránu do zad. Ale rozladění nad tím, že se musíte mačkat v zástupu, vám mnohonásobně vynahradí pohled na trsy bílých a růžových květů, přes které téměř není vidět obloha.

Avšak pozorovat sakury neznamená pouze korzoval pod rozkvetlými stromy. Základním způsobem, jak se kochat nádherou květů, je sed, leh a hlavně dobré jídlo k tomu. A tak se každý snaží ulovit si místečko na modrých plachtách rozprostřený mezi stromy a dokonce i po okrajích aleje. Ale musím zklamat ty, kteří by si prostě jen tak v poledne vzpomněli, že si svůj oběd půjdou sníst pod sakuru. Prostory vyhrazené k sezení, ležení a podobně se rezervují dlouho dopředu. Některé z plachet nesou dokonce názvy firem, aby bylo jasné komu patří. I prostory bez rezervace jsou obsazené od samého rána.

Dalším krásným způsobem, jak se nejlépe kochat rozkvetlými stromy, je vyjížďka po řece Sumidě, kterou obklopuje tisíc stromů těchto třešní. Podívaná je to opět okouzlující, a to dokonce i přesto, že je loď opět obsazena do posledního místečka k sezení i stání.

Samozřejmě je možné řeku proplout i pohodlněji než na parníku vozícím turisty, a to pronajmout si vlastni loď. To často dělají firmy, různá sdružení a skupiny přátel, kteří pak loď nechají zakotvit před nejkrásnější vyhlídkou a na parníčku si uspořádají party. Japonskou party pod rozkvetlými sakurami, lze označit i českým výrazem dodělaná. Kromě jiného totiž květ sakury oznamuje konec fiskálního roku a začátek nového.

Autorka je projektantkou vodních staveb žijící v Japonsku

Nový život 13.3.2008